ROZHOVOR S BÁSNÍKEM J. H. KRCHOVSKÝM

Následující rozhovor vznikl v rámci příprav letošního festivalu Lacus Mortis. S mistrem Krchovským jsem si příjemně popovídal u piva v hospůdce Konvikt v centru Prahy.


Jaké to je, založit si ve 46 letech kapelu a být součástí toho mumraje kolem vystoupení?

Je to odvážné. Zejména pro člověka, který nemá úplně stoprocentní hudební nadání... respektive - hudebníkem se nenarodil. Je to hlavně důkaz mých nepříliš velkých ambicí, protože v tomto věku se už většinou kapely nezakládají. To spíš končí. Jak už jsem ale mnohde zmiňoval, kapela nevzikla z mého popudu, přišlo to zvenčí. Dostal jsem nabídku najít si muzikanty s tím, že bude postaráno o vydání, obal atd. Mě osobně se nelíbil nápad vydat kompilaci všech mých zhudebněných textů, protože většina těch věcí se mi nelíbí a já si některé své básně zhudebňoval sám. Takže můj nápad to nebyl.



Když jsi zhudebňoval své básně, doprovázel jsi je na kytaru nebo jiný nástroj?

Pokud jsem v posledních 30letech něco zhudebňoval, tak to bylo s kytarou.



Jak tvoří kapela Krchoff? Kdo nosí nápady a melodie?

Krchoff je kapela postavená na mě, protože doprovází mě. Vždy jim tu svou věc přehraju, zabroukám nápěv a ostatní už se toho chytnou.



Umíš noty?

Ne, ale ostatní většinou ano, ale stejně je nepoužívají. Není to nutné. Je to v podstatě všechno jednoduché a motivy se opakují.



Jakou muziku si rád poslechneš?

Vždycky jsem měl rád českej androš, Plastiky, DéGéčka (DG307), mám rád také Velvety, Nicka Cava. Jinak cíleně vlastně neposlouchám vůbec nic. Sem tam, když mi někdo dá desku, tak si ji poslechnu.



Pojďme k básníkům. Je podle tebe nějaký český básník, z historie i současnosti, který vyčnívá nad ostatní? A čteš některé současné básníky?

Nečtu a nikdy jsem víceméně nečetl... a spíš mi většina zapadá za ostatní...



Jakou literaturu tedy čteš?

Teď se vracím k tomu, co jsem četl ve svých dvaceti, když jsem ještě četl. Kupodivu jsou to hodně ruští autoři - Dostojevský, Bulgakov (například Mistr a Markétka). Taky mám rád Ladislava Klímu.



Máš nějakou svou vizi? Něco, čeho bys chtěl dosáhnout?

Mým celoživotním programem, a to čím dál tím intenzívnějším, je přežít každý den.



Ty jsi asi 5 let nepsal žádný texty ani básně, je to možný?

Nic, no...

Je těžké se od toho odpoutat?

Těžší spíš je, zase se do toho vpravit. Pět let mě vůbec nic nenapadlo a už mi to bylo i protivný. Trošku jsem se k psaní musel i donutit. To ale neznamená, že by básně vznikly z donucení. Musel jsem se do toho zase vpravit, a už to šlo. Ale není potřeba psát za každou cenu. Nejvíc napíšu ve vypjatých stavech. A když ty stavy nejsou vypjatý... tak proč psát? To je vlastně blbost.



Takže teď žiješ dost v klidu?

Jo. Pokud mě někdo, nebo něco nesere, tak jsem v jádru kliďas. I když já si většinou vystačím sám (s tím sraním se). Takže píšu spíš tak cyklicky.

Někdo zase pije cyklicky...

To já piju chronicky, ale s mírou...



Piješ raději pivo nebo víno?

Jenom pivo.



Víno vůbec?

Ne. Já se spíš potřebuju prolejvat, než pít. A jak s oblibou říkám, desítka, to je jediná droga, se kterou umím pracovat, zatímco ty ostatní pracujou se mnou. Ovšem, když se zadaří, tak to neplatí ani v případě tý desítky.



Sleduješ filmy?

Jo, ale už mě taky přestaly bavit...



Co třeba divadlo nebo balet? :)

Vůbec.



Proč?

Vystačím si sám... s baletem. :)



Provozuješ nějaký sport?

To jo, denně jezdím pro piva do Billy... Vím, že doma nesmím mít víc než šest piv (desítek), tak pro ně denně jezdím. Ale to i pro jiné potraviny, samozřejmě. :)



A co třeba stolní hry nebo šachy?

Svýho času jsem hrál scrable sám se sebou a vždycky se mi podařilo vyhrát. :)



Nikdy to nebyla remíza?

No, já se vždycky rozdělil na dva. Když jsem byl ten první a hrál jsem fakt poctivě, tak jsem většinou vyhrál. :-D



Děkuji za rozhovor.